Je myslím celkem jasné, že trpělivost s lidmi, a jejich zlozvyky a nešvary je jistým projevem lásky k druhým lidem. Myslím, že stojí za to se jí učit a také v praxi aplikovat, ikdyž to je někdy opravdu těžké, a často to třeba nevyjde.
Zajímalo by mě ale, jak je to s trpělivostí vůči přístrojům: to přeci mají být sluhové, kteří mají sloužit správně, bezpečně, rychle...zkrátka mají fungovat tak, jak byly vytvořeny. Jenže co když správně nefungují?
Pak bychom se asi měli dojisté míry snažit je opravit. A když to nejde, tak se takový přístroj prostě vyhodí, a koupí se nový. Jenomže: kde je ta hranice opravitelnosti? Neboli, jak velkou trpělivost má mít člověk s takovým přístrojem?
A může vůbec na něčím takovým uvažovat člověk, jehož povoláním vpodstatě je se o takové přístroje starat?
...zkrátka mě dneska ten počítač už fakt naštval!
Někdy ale je potřeba těm lidem ukázat (říct) alternativu k jejich chování. Možná ta tolerance může být i projevem nelásky.
Což nevím, jak uplatnit u strojů :-).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.