Blog o všem, co se mi vyloupne v hlavě a napíšu to sem.

Co den přinesl ...

19. 11. 2008 21:44
Rubrika: Život a já

AAAAAAAAAA...teď se mi to právě smazalo....


 Nevim jak teď mám začít....:-)


 Dnešní den byl zvláštní, ale asi ne neobvyklý...snažím se, aby každý den mého života byl zvláštní, jednineční, plný žití...a nejenom den, ale i každý okamžik života...

Ale dnešní den začal zvláštně už když sem šel večer spát...valstně to bylo už dneska ráno...venku krásně sněžilo. Tak sem vzal foťák, otevřel okno a fotil...v tý kose co lezla dovnitř to bylo dost drsný ale ten pocit...byl to první sníh letošní zimy!!! Jestli se mi to podaří, pokusím se nějak využít ty políčka "Štítky" a přiřadit sem to album, do kterýho sem je dal...menuje se to "Snížek..."

No ale to byl jen začátek dne...teda vlasně skoro předzačátek...:-) 

Ráno sem měl školu od půl osmý...jako každou středu tohodle školního roku. Ale protože sem šel spát pozdě, tak se mi fakt nechtělo vstávat...no ale nakones sem asi v za deset minut 7 vstal, oblík se, a chystaje se chystat věci do školy sem se začet do včerejších novin...nějaký zajímavý porovnání mininotebooků...Když sem ho dočet a mrknul na mobil, ta ručička hodin ukazovala někam na za pět půl...hodiny mi jdou asi o čtyři minuty napřed...tak to absolutně nemůžu stihnout...kdybych nečet takový blbosti...stejně mi to k ničemu nebude. rychle sem doházel ty věci do aktovky, a jak se později neukázalo, nic mi ani nechybělo. Zhltnul sem jednu housku s výbornou jahodovou domácí marmeládou, vzal svačinu, hodil ji do batohu, vyčistil se zuby...samozřejmě se obul a když sem vycházel, ještě sem se otočil a kouknul na troubu v kuchyni...je na ni naštěstí vidět...jsou na ní totiž hodiny...digitálky...bylo tam asi 7:34...doprčic už je půl...ty hodiny totiž taky jdou o čtyři minuty napřed...řek sem taťkovi zdar a valil do školy. Cestou sem stih eště vypnout zvonění mobila...už skoro u školy, musím přejít hlavní...od křiživatky proti mě vyjíždí auto, tak skočím do silnice a rychle ji přeběhnu...bylo by mnohem lepší udělat eště asi tak tři kroky po týhle straně silnice a přejít až potom, je to tak o pár metrů kratší, ale to už bych musel čekat, až přejede auto...pak sem dorazil ke škole...čtečka vstupních karet...to aby tam nevstupoval nikdo kromě studentů a učitelů školy...už naštěstí fungovala tak sem otevřel, mrknul nad schodama na hodiny...už nevim kolik tam bylo...a valil dolů k botníkům...tam sem ještě potakl spolužáka...už šel nahorů...rychlej krátkej výtlem...přezul sem se a valil taky nahorů. Ve středu ráno máme dvouhodinovku programka, počítačový učebny sou uplně skoro nejvejš jak to de...ve druhým patře. tak sem vyběh ze suterénu do přízemí, kouknu na hodiny...asi pět minut po půl... sem si řikal...joo, dneska je zvláštní den, napíšu o tom na signály....ve druhým patře by ty hodiny třeba mohly bej t o kousek zpátky...řikal sem si, když ty v prvním patře ukazovaly uplně stejně jako ty v přízemí. Ty ve druhým patře byly eště o dvě minuty vepředějc. Vpad sem do třídy..."Dobrý den..." "Dobrý den, tak se posaďte"...přerušila naše paní profesorka doktorak svůj výklad o obějktově orientovaném programování. ...Zbytek hodiny byl celkem normální, možná sem i pochopil to, o co sem ráno přišel. Pak sme měli fyziku. Už asi dva tejdny sme čekali písemku, ostatní třídy už dávno psaly. "Měli jste ráno třídnici?"..spolužák na mě když sem se přestěhoval o dvě učebny vedle, do fyziky..."Asi joo, skočím pro ni..."...Aachjo to už se nic nenaučím....ve výpočetce nebyla...valil sem do kabinetu...mimochodem ho má učitelka na programko stejnej jako fyzikář. "Dobrý den, měli jsme ráno třídnici?"..."Ne, nebyla ve sborovně." Super, kašlu na to. A vlastně tím pádem nejsem ani ráno zapsanej jako že chybím :-)... Třídničář ji nakonec někde sehnal...ale už sem se stejně nic nenaučil...navadilo...myslim, že sem to napsal celkem slušně....

No... asi by vás, potencionální čtenáře zajímalo, jakej má tenhle článek smysl....taky sem nad tím přemejšlel...asi od půlky psaní :-D...

Napadá mě jedině, že sem si uvědomil, jak sem dneska skutečně prožíval každej okamžíček života, každej okamžíček dne...

Ale proč sem začal psát, to už nevim...víte...asi je dobrý, když člověk občas dělá něco, ikdyž neví proč.... 


 

No...a jestli se někdo pročte a dočte až sem na konec...angličtinářka se ptala, kdo bude dělat státní maturitu z angličtiny...přihlásil sem se. Ale je to dilema...Anglinu nebo matiku????...fakt nevim, co si mám vybrat. 

Zobrazeno 787×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio